kreslený sen

zdravím,

chtěla bych si tady připomenout jak mě baví tvoření. vyrábění dekorací, vytváření příběhů, kresba, malování.. a zároveň odložit, kdybych náhodou chtěla zase nějak vzdát svůj talent a největší koníček.

kreslení mě bavilo od malička. nemyslím čmárání, když mi byl rok, dva. mám na mysli mateřskou školu, kde byli omalovánky.. a mně šlo o to vždycky co nejméně přetahovat, zatím co ostatní to rychle začmárali, aby měli hotovo a mohli si jít hrát s něčím jiným. nebo základní školu, kde jsme měli vystřihnout ježka, vystříhat mu obrysy bodlin, abychom mu na ně mohli dát vystřihnutá jablíčka a hrušky. všichni měli ježka i ovoce z barevných papírů, já si všechny tvary vybarvila temperou. výtvarka a známky ostatních spolužáků. jistě, že většina měla jedničky. ale čím jsme byli starší, tím bylo zadání těžší. měli jsme zapojit fantazii a i když několik nápadů bylo úžasných, konečný výtvor byl hrůza - hlava jako kruh, tělo z čárek...v 15ti letech? kluci mívali třeba čtyřky??? ale notak!.. já když jsem dostala dvojku z výtvarky v 8. třídě, málem jsem se rozbrečela.. (možná to bylo tím, že jsem si toho vymyslela až moc a zadání jsem za dvě hodiny nestihla).

sem tam lituju, že jsem studovala ekonomku a ne uměleckou školu. ale vzdělání už mám, teď se můžu věnovat koníčku. teda hned po práci a domácích povinnostech... (bejt dospělej je někdy vážně otravný)

od malička jsme se ségrama byly vedeny ke sportu a k umění. já a sport? hah, raději ne, díky..

hudba, k té nás vedl děda, dovedl mě ke hře na klavír, naučil nás hrát na kytary (basu a bicí), chodila jsem několik let na zpěv a šíleně mě to bavilo!...jenomže jsem neuměla noty. mě osobně to nijak neomezovalo, hraju podle sluchu, ne podle not. ale tím se mi zavřela cesta hudbu studovat. 

pak je tady další odvětví umění, které mě poznamenalo a stalo se mou nedílnou součástí. kreslení, malování, prostě výtvarno. všude kolem je spoustu obrázků, v knihách, v reklamách, dokonce i v učebnicích byli různé ilustrace. můj táta vždycky moc hezky kreslil. dělal různé karikatury, kreslil přírodu, všelijaké postavičky.. později se také nechal zlákat digitální kresbou. v té době byl novinkou digitální tablet s kreslicím perem, které se připojí k počítači a nemusíte kreslit myší, ale digitálním perem.
vždycky jsem si kreslila různě po sešitech, klasicky, jako rebelství proti škole. 
nejvíc mě to ale chytlo, když jsem si začala psát deník. ilustrovaný deník vypadá lépe, než jen samotný text.
když mě něco napadlo, vytrhla jsem papír z nějakého papíru a kreslila. najednou jsem neměla kam je dávat, tak jsem je věšela na zdi svého pokoje. a že můj pokoj prošel spousty změnami, takhle jsem ho měla nejraději.. 

teď, po pár letech od mého největšího výtvarného rozkvětu, jsem v bodu, kdy se k tomu moc chci vrátit. ale mám obavy, že nemám takovou fantazii. kde mám vzít inspiraci?.. jasně, denně projíždět pinterest mi nějakou inspiraci přinese. ale já nechci nic obkreslovat! ztratila jsem svou tvůrčí osobnost? už nemám vlastní nápady? už nezvládnu rozhýbat tu fantazii, co mám v sobě několik let zakrnělou???

před několika dny jsem marodila se zubem. tak jsem si pořídila aplikaci procreate. což je v digitální kreslení v telefonu, případně tabletu. takže jsem se do toho ponořila a je to super! dokonce jsem si od rodičů přivezla domů svůj kreslící penál s tužkami a uhlíky, tak jsem se do toho pustila a šla spát zase až kolem 3 ráno... achjo, tak mi to chybělo..!


jak se dá zlepšit fantazie? nebo spíš si vybudovat lepší tvůrčí osobnost? musím na tom zapracovat a vrátit se do toho pokoje, jehož zdi byli pokryté samými kresbami..(aspoň v duchu, další stěhování letos neplánuju..)

A.