plán, co dál

ahoj,

jsem v rozpacích.. nikdy jsem neměla životní plán... jako “až vyrostu, budu veterinář” nebo “naši jsou zubaři, tak budu taky zubař”..

jasně, že jsem jako malá chtěla být zpěvačkou a herečkou, ale to rychle padlo.. začala jsem totiž uvažovat, co dál? když se záhadou dostanu na uměleckou školu a vystuduju jí, tak co pak? mám šanci se uchytit?? mám šanci prorazit?? co když ne. co když to, čemu věnuju svou budoucnost se mi nakonec skoro nevyplatí???

mám tedy další možnost..jít dál v tom, co jsem studovala na střední. hah. nene, ekonomika je moc zajímavý obor, který jsem zvládla jednou, ale mám pocit, že znovu bych to asi nezvládla.. základní vědomosti mám a po lehkým opáčku bych se do toho zas dostala. ale někam hlouběji asi jít nepotřebuju.

ale to stále neřeší mé dilema... dalším oborem, co je mému srdci blízký je pedagogika.. několik let jsem jezdila na tábor -jako vedoucí- moje babička byla učitelka. a v mém okolí mám dost kamarádek a známých, co jsou právě v učitelství. takže v nich určitě najdu případnou oporu :) mně se ale nejvíce zamlouvá práce s těmi nejmenšími. předškolní věk je tak čistý..zase na druhou stranu dost rozjívený :D

tak uvidím... některé přihlášky jsou nutné podat už do konce února, takže to musím ještě promyslet a případně se přihlásit na všechno a čekat, kde mě budou chtít :D

až se rozhoupu, a nějak to dopadne, dozvíte se to! :)

A.

dráčkování

ahoj,

tak jsem zase listovala deníkama a vzpomínala na základku. a na všechny ty blbiny, co jsme vyváděly s holkama.. a najednou jsem si nějak vybavila, že jsme si hrávaly s malýma plyšovýma dráčkama, měli 3 barevné možnosti - modrou, růžovou a zelenou - a 3 základní velikosti.

my jsme si koupily ty nejmenší (abychom je mohly nosit všude sebou..). vymýšlely jsme jim jména, původ a životní příběh. pak si je pořídily i moje ségry a dráčkování pokračovalo...:)

nějakou dobu na to, asi dva roky, když jsem byla s babičkou na horách v Itálii, tak večer, kdy dospělí "pařili", jsem si kreslila různé dráčky. v několika barvách, s různýma rozdílama mezi sebou. měla jsem takový sešit s vlastníma malůvkama dračích hrdinů.

takže si teď pohrávám s myšlenkou udělat z toho třeba malovanou knížku pro děti. navíc, jak jsem se tu už zmiňovala, jsem si pořídila aplikaci procreate. už mám i lepší stylus, takže kreslím v aplikaci.. a jak jsem si to tak spojila, došlo mi, že je asi na čase zvěčnit naše příběhy s dráčkama.

do konce února stejně nemám práci, takže se alespoň zabavím. a mohlo by z toho vyjít něco zajímavého! :)

jsem zvědavá jak se to všechno vyvrbí.. ale dost mě to nadchlo! takže si docela věřím :D

snad se brzy pochlubím prvními ukázkami :)

A.

plán a další začátek

ahoj,

po delší odmlce opět zdravím,

tak nám uběhl první měsíc nového roku, po dosti hektickém 2020, který si asi budeme všichni pamatovat ještě hoodně dlouho.. po roce, kdy jsem si slíbila, že začnu zase psát a nic z toho :D
tak jsem si alespoň pohrála s designem blogu a hlavně jsem si udělala v hlavě plán a představu, jak pokračovat. takže nebudu nic slibovat, ale ráda bych své sny v tomto roce zrealizovala :)

navíc jsem doma, momentálně bez práce, takže času mám dost. z čučení na televizi už mi začíná hrabat.. pouštím si dost dokumentů, nejen ze zvířecí říše, ale taky o vesmíru nebo dávné z historie. (potřebovala jsem už změnu. po těch všech kriminálkách a seriálech.. :D) tak se alespoň něčemu přiučím, když už!

jinak jsem si od rodičů přivezla svoje deníky od 9. třídy..to jsem si deník psala každý den a velmi podrobně. dneska je můj diář hodně heslovitý, ale zase tak výstižně, že ihned vím, co se kdy dělo.. ty staré deníky byly spíš něco jako knihy :D
chtěla bych z nich něco udělat, ale o tom se rozepíšu asi jindy, je toho dost.. mám 6 sešitů plných dennodenních problémků, myšlenek a různých zjištění ze 4 let mého pubertálního života. psala jsem si je od deváté třídy přes střední školu..

příště se rozloučím i nějakým obrázkem, dnes je to taková spontánní zpověď.. 

takže pa pa, já se zase ozvu! :)

A.