plán, co dál

ahoj,

jsem v rozpacích.. nikdy jsem neměla životní plán... jako “až vyrostu, budu veterinář” nebo “naši jsou zubaři, tak budu taky zubař”..

jasně, že jsem jako malá chtěla být zpěvačkou a herečkou, ale to rychle padlo.. začala jsem totiž uvažovat, co dál? když se záhadou dostanu na uměleckou školu a vystuduju jí, tak co pak? mám šanci se uchytit?? mám šanci prorazit?? co když ne. co když to, čemu věnuju svou budoucnost se mi nakonec skoro nevyplatí???

mám tedy další možnost..jít dál v tom, co jsem studovala na střední. hah. nene, ekonomika je moc zajímavý obor, který jsem zvládla jednou, ale mám pocit, že znovu bych to asi nezvládla.. základní vědomosti mám a po lehkým opáčku bych se do toho zas dostala. ale někam hlouběji asi jít nepotřebuju.

ale to stále neřeší mé dilema... dalším oborem, co je mému srdci blízký je pedagogika.. několik let jsem jezdila na tábor -jako vedoucí- moje babička byla učitelka. a v mém okolí mám dost kamarádek a známých, co jsou právě v učitelství. takže v nich určitě najdu případnou oporu :) mně se ale nejvíce zamlouvá práce s těmi nejmenšími. předškolní věk je tak čistý..zase na druhou stranu dost rozjívený :D

tak uvidím... některé přihlášky jsou nutné podat už do konce února, takže to musím ještě promyslet a případně se přihlásit na všechno a čekat, kde mě budou chtít :D

až se rozhoupu, a nějak to dopadne, dozvíte se to! :)

A.